Narozen 21. dubna 1900 ve Mšeci u Slaného, zemřel 4. září 1977 v Dobřichovicích.
V Radotíně bydlel od října 1929 do listopadu 1939 a poté od roku 1958 do roku 1976.
Pracoval jako zemský školní inspektor, na zemské školní radě jako vedoucí pedagogického oddělení a ústřední školní inspektor na ministerstvu školství, posléze jako profesor a ředitel pedagogického gymnázia v Praze. Byl redaktorem časopisu pro mládež Naše republika. Své zkušenosti vypsal ve spise České školy v pohraničí, sestavil mluvnické a dějepisné texty pro žactvo měšťanských škol. Společně s Eduardem Štorchem napsal a vydal trojdílnou učebnici dějepisu s názvem „ Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské“. Na sklonku života ve spolupráci s Tomášem Pasákem připravil k vydání sborník studií a vzpomínek „ Čeští učitelé v protifašistickém odboji 1939 – 1945“ , která vyšla v roce 1978 (necelý rok po jeho smrti).
Od 1. června 1945 byl členem KSČ, roku 1955 mu byl udělen titul Zasloužilý učitel.
Od 23. dubna 1974 členem Letopiseckého aktivu.